Vyšší spotřebu soli než v Česku mají už jen v Rusku a Turecku

Brambůrky, nakládané okurky, sýry, uzeniny. Nejen v těchto jídlech dominuje slaná chuť. A tu mají Češi extrémně v oblibě. „Máme jednu z nejvyšších spotřeb soli v Evropě, konkrétně je to kolem 13,5 gramu na osobu na den, evropský průměr je kolem 10 gramů na osobu na den,“ vypočítává lékař Jan Václavík, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.

Data vycházejí ze studie vědců za Světové zdravotnické organizace (WHO) publikované v odborném časopise Public Health Nutrition. Vyšší spotřebu soli než v Česku mají už jen v Rusku a Turecku.

WHO doporučuje za den zkonzumovat méně než pět gramů soli, tedy asi jednu čajovou lžičku. Nadměrné solení je totiž nebezpečné.

„Zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty, poškození ledvin. Pokud má člověk dlouhou dobu vysoký tlak, od mládí nebo středního věku, má vyšší riziko rozvoje demence. Sůl působí na žaludeční sliznici a zvyšuje tak riziko rakoviny žaludku. Zvyšuje i vylučování vápníku do moči, což vede k odvápňování kostí. Může vést ke vzniku močových kamínků a taky přispívá k nárůstu obezity a ukládání tuků,“ vypočítává Václavík.

Lékař Jan Václavík zároveň tvrdí, že pokud by Češi snížili spotřebu soli o třetinu, ubylo by až 30 procent kardiovaskulárních příhod.

Kdo by chtěl přesolování svádět na tradiční českou kuchyni, je podle nutriční specialistky Hany Střítecké na omylu.

„Samozřejmě, že do tučných jídel musíte přidat sůl. Nebyla by bez ní dobrá. Ale svíčková nebo knedlo vepřo zelo jsou v nadměrné konzumaci soli nevinně. Tradiční receptury sůl obsahují, ale dříve se dochucovalo bylinkami, česnekem a cibulí. Dnes lidé koření jídla různými směsmi a v nich už sůl obsažená je. Což si často neuvědomujeme,“ vysvětluje Střítecká.

Lidé si podle ní chuti jednotlivých potravin odvykli a různá koření tak dobře nedokážou vnímat.

„Zelenina je sama o sobě mírně slaná, ale když ji rozvaříte nebo přesmažíte, sůl už necítíte. Kuře by taky mělo chutnat mírně sladce po kukuřici, kterou bylo krmeno,“ dává příklady Střítecká.

Rizikové jsou předpřipravené potraviny – ať už doma sterilizovaná zelenina, či polotovary z obchodů. Sůl obsahují kvůli zvýraznění sladkosti i cukrovinky.

„I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Ať už jsou to uzeniny, omáčky, kečupy, hořčice a pochutiny jako brambůrky, nebo oříšky. Oproti Evropě máme mnohem slanější pečivo,“ doplňuje Václavík. Podle něj ale nejde ani tak o to, zda čeští výrobci solí více než v ostatních státech, ale o to, že Češi konzumují více slanějších potravinářských výrobků.

Problematické školní jídelny

Návyk na slanou chuť si lidé osvojují už od dětství a pak velké množství soli vyžadují i v dospělosti.

Hygienici opakovaně upozorňují, že přesolená jídla dostávají i děti ve školních jídelnách.

Podle loňského průzkumu Hygienické služby ČR mezi 165 stravovacími zařízeními pro děti používá sůl při vaření správně jen jedna z deseti jídelen. Ve více než polovině kontrolovaných vzorků byla třeba dávka soli doporučená pro oběd vyčerpána už jen polévkou.

„Ve většině školních kuchyní se sůl vůbec neváží. Solí se podle chuti, takže dávka soli v mnoha případech závisí na tom, na co jsou kuchařky zvyklé,“ komentovala situaci letos v září hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Podle Svrčinové výrazně přesoluje více než 60 procent školních jídelen.

Václavík a další lékaři se nyní zapojují do Národního programu snížení příjmu soli, který usiluje o to, aby se i Češi v konzumaci soli dostali pod průměrnou evropskou úroveň 10 gramů soli na den.

Kromě vzdělávání veřejnosti třeba i ve školách mají zdravotníci jednání s ministerstvem zdravotnictví.

Podle Václavíka chtějí najít shodu i s potravinářským průmyslem a v budoucnu třeba barevnými štítky označovat ty potraviny, které mají správné množství soli.

A jak sůl omezit? Střítecká doporučuje nedávat na jídelní stůl slánku, hlídat složení kupovaných potravin a při vaření sůl ubírat postupně. „Když uberete asi patnáct procent množství soli, kterou do jídla běžně dáváte, v jídle to nepoznáte. Po měsíci zkuste ubrat znovu,“ doporučuje Střítecká.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/evropa-cesi-soleni-jidla-skolni-jidelna-zdravi.A231117_192059_domaci_kori?zdroj=otvirak