Fámy o zdravé stravě. Keto diety mohou být velmi nebezpečné, líčí profesor Piťha

prof. MUDr. Jan Piťha (59), CSc. Kardiolog a internista, který se zabývá především cévním postižením, jeho mechanismy a možnostmi jeho prevence a léčby. Působí na Klinice kardiologie a jako vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v Centru experimentální medicíny IKEM. Je předsedou spolku Fórum zdravé výživy, vědeckým sekretářem České společnosti pro aterosklerózu a České angiologické společnosti.

Srdeční onemocnění jsou příčinou smrti téměř třetiny zemřelých obyvatel Česka. Většina z těchto úmrtí je způsobena chronickou ischemickou chorobou srdeční, následuje infarkt myokardu. Za většinou obou diagnóz stojí ateroskleróza neboli kornatění tepen. „Nejlepší prevencí je nekouřit, obecně se vyhýbat sladkým a slaným potravinám, a aspoň jednou týdně mít vegetariánský den,“ říká Jan Piťha, z pražské nemocnice IKEM.

Napsal jste knihu 140 otázek a odpovědí o výživě a potravinách. Je nejasností kolem zdravé stravy pořád ještě hodně?

Zájem o zdraví je ohromný, ale je těžké mít spolehlivá data o zdravé výživě. Když změříme pacientovi tlak nebo cholesterol, máme prokazatelná čísla, s nimiž je možné pracovat, ale co člověk jí a co jednotlivé potraviny obsahují, není tak jednoduché změřit a hodnotit. Proto je v oblasti výživy ohromný prostor pro určitou šedou zónu nepodložených názorů a domněnek, včetně úplných nesmyslů. Každý může na internetu prezentovat nějaká doporučení a je těžké se v tom vyznat. My jsme se pokoušeli nějakým způsobem to standardizovat. Jedna z mála poměrně dobře vědecky zpracovaných dat pocházejí z dlouhodobé studie ze Španělska z roku 2013, která velmi přesvědčivě prokázala, že středomořská dieta (tedy hodně ovoce, zeleniny, ryb, luštěnin, těstovin, dále ořechy a panenský olivový olej, občas červené víno, a naopak snížený příjem červeného masa a soli; nedominuje žádný typ potraviny a žádná surovina není sama o sobě schopna naplnit energetické a nutriční potřeby organismu, pozn. red.) má významný vliv na snížení rizika srdečněcévních příhod.

Shodou okolností současně uveřejněná studie s pacienty s diabetem mellitem 2. typu, kde bylo doporučeno snížení energetického příjmu a zvýšení výdeje energie cvičením, nepřinesla žádný efekt. To svědčí o významu spíše složení potravy než o pouhém snížení energetického příjmu potravin a zvýšení pohybové aktivity, i když i to je důležité.

Dá se tato strava přenést i do Česka?

Když někde přednáším, vždy někdo namítne, že třeba španělská strava je jiná než naše. Což je pravda. Ale základy jsou pořád stejné. Méně živočišných tuků, sladkostí, a i Španělé doporučují omezit alkohol. V současnosti odborné společnosti doporučují příjem alkoholu pro muže i ženy maximálně do 10 gramů denně, což je jedno malé pivo.

Ale asi neplatí, že když se člověk jednou týdně opije a v ostatní dny alkohol úplně vynechá, pak tuhle doporučenou normu dodrží…

Ne. Data ze severských zemí ukázala, že pokud se Seveřané opili do němoty na konci týdne, pak i když v souhrnu nepřekročili doporučenou týdenní dávku (v době, kdy se tyto výzkumy prováděly, bylo ještě doporučovaným maximem 20 až 30 gramů alkoholu denně, pozn. red.), byli na tom hůře než ti, co pili průběžně. Takto nárazové pití může mít velice neblahý efekt. Ani mírné pití nemá vyloženě příznivé účinky, zvyšuje riziko rakoviny slinivky břišní nebo jater a na vaskulární systém má jen velmi malý příznivý vliv. A při větším příjmu alkoholu pak stoupá i krevní tlak.

Už v roce 2009 jste vydal knihu Zdravá výživa pro každý den. Změnila se od té doby kromě pohledu na alkohol ještě nějaká doporučení ohledně zdravé stravy?

Díváme se příznivěji na vajíčka a na kávu. A nepříznivě na slazené nápoje a zejména na fruktózu. (Fruktóza je ovocný cukr. Před lety bývala doporučeným sladidlem pro diabetiky, protože její přeměna nevyžaduje inzulin. Jenže posléze se zjistilo, že přidaná jako sladidlo do různých potravin podporuje rozvoj obezity snadněji než glukóza, tedy hroznový cukr. Pokud fruktózu hned nespálíme při výdeji energie, přeměňuje se v tuk a ukládá se v tukových tkáních. Nadměrná konzumace fruktózy tedy přispívá k rozvoji metabolických i kardiovaskulárních onemocnění. Fruktóza je přitom dnes používána jako sladidlo např. v nealkoholických slazených nápojích, sirupech a podobně. Důvodem je výrazně nižší cena, protože se vyrábí z kukuřice, pozn. red.) Kdybychom mohli zakázat slazené nápoje a fruktózu (kromě ovoce), zásadně by ubylo veškerých onemocnění, cukrovkou počínaje a těžkými infarkty a mozkovými příhodami konče.

Vajíčka byla kdysi prohlášena za zlo a zdroj škodlivého cholesterolu. Dnes už tohle tvrzení neplatí. Je to dáno tím, že se udělal nový výzkum?

To už je padesát let zpátky, kdy profesor Stamler vydal práci o cholesterolu. Výrobci vajec ho okamžitě zažalovali. Jenže on soudní proces vyhrál s argumenty, že ve vaječném žloutku je ohromné množství cholesterolu, což je pravda. A také živočišné tuky, čili nasycené mastné kyseliny. Teď už ale víme, že ve žloutku je sice hodně cholesterolu a trochu více živočišných tuků, ale je tam zároveň ohromné množství živin, které jsou pro naše tělo příznivé. A že ten poměr je spíše ve prospěch zdravějších složek. Takže doporučení v současné době je, že můžeme klidně sníst dvě vajíčka denně včetně žloutků. Výjimkou jsou diabetici a pacienti s těžkými poruchami látkové výměny tuků. Čili někdo, kdo má cholesterol vyšší než 8 mmol/l (za zvýšenou hladinu se považují již hodnoty přibližně od 5,0 mmol/l, někdy i nižší, záleží na dalších zdravotních rizicích dané osoby, pozn. red.). Ti by měli mít příjem živočišných tuků o dost nižší.

Vy sám jste teorii o škodlivosti vajíček věřil bez výhrad?

Popravdě jsem začal trochu váhat, když jsem četl v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů New England Journal of Medicine příběh muže, který byl v azylovém ústavu a třicet let jedl 20 vajíček denně. A neměl výrazně zvýšený cholesterol a byl bez známek kardiovaskulárního onemocnění i v pokročilém věku. Každý pátý z nás vstřebá trochu víc cholesterolu včetně toho z vajec, větší roli tam ale hrají příznivé látky jako vitamin A.

Také se změnil pohled na kávu…

Ano, i káva bývala na zatykači. Než se přišlo na to, že lidé, kteří pijí kávu, velice často také kouří. A hodně k tomu jedí sladké, což skoro vypovídá o tom, co se pak dělo v jejich tepnách. Ovšem když se vzali jenom čistí pijáci kávy, kteří nekouří a nejedí sladkosti, ukázalo se, že má káva spíše příznivý efekt a antioxidační účinky. Proběhla i klasická studie na zdravotních sestrách ve Spojených státech. A zjistila, že když pily více než čtyři kávy denně po dobu asi 24 let, měly o 80 % menší riziko mozkových příhod. Byly to však mladé holky s nízkým tlakem, což také chrání proti mozkovým příhodám, a to v onom výzkumu nebylo. Že i sama káva zdraví prospívá, prokázaly ovšem všechny další velké studie.

Co konzumace ultrazpracovaných potravin? Lákají nízkou cenou, rychlou a jednoduchou přípravou, obvykle dobrou chutí i dlouhou trvanlivostí. V době, kdy každého honí čas a kdy přišlo rekordní zdražování, zdánlivě samé benefity. Obsahují ale i množství přídatných látek a aromat a mnohdy též nevyhovující výživovou hodnotu. Přestože Světová zdravotnická organizace vyzývá k jejich menší spotřebě, v naší stravě konzumace těchto potravin vzrostla už na 50 %. Jde o různé instantní nudle a polévky, sušenky, brambůrky, fastfoodové burgery, hranolky, čokoládové tyčinky, ale třeba i ochucené snídaňové cereálie… Profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické přitom odkazuje na studie, že pokud je jejich konzumace větší než 15 % denního energetického příjmu, vede to k celé řadě zdravotních problémů, včetně nárůstu tělesné hmotnosti, nemluvě o cukrovce, hypertenzi, ale i dalších chronických onemocněních.

Problémem průmyslově zpracovaných potravin je fakt, že obsahují většinou velké množství přídatných látek, sůl nebo cukr a další ochucovadla. A poslední větší studie ukazují, že mohou mít velice neblahý vliv na zdraví lidí zejména v oblasti nejen kardiovaskulárních, ale i nádorových onemocnění. Tyto dvě skupiny onemocnění mají obdobné rizikové faktory a v neblahém slova smyslu spolu u nás soutěží o prvenství v úmrtnosti. (Výzkum zveřejněný v prestižním časopisu British Medical Journal tvrdí, že pokud se v populaci podíl vysoce zpracovaných potravin ve stravě zvýší o 10 %, zvýší se o 12 % i počet zjištěných případů rakoviny, pozn. red.) Na druhé straně nic není úplně černobílé. Jistou výhodou těchto potravin je minimální nebezpečí infekce a přenosu toxinů. (Jsou totiž neustále testovány a kontrolovány. Zejména to platí o výrobcích z masa a mléka, pozn.red.)

Jaký máte názor na vegetariánskou stravu?

Příznivý. Jen asi trochu pozor u nekontrolované veganské diety. Není-li správně nastavena, může poškodit především vyvíjející se organismy. Tedy děti. Nemáme na to zatím tvrdá data, ale kardiology nejvíce doporučovaná dieta je „pescovegetariánská“. Což je vegetariánská dieta doplněná rybami či plody moře. U důsledných příznivců této diety je běžné šestnáctihodinové lačnění. (Tedy přerušovaný půst 16 : 8. Ten kvůli zhubnutí doporučují lékaři i při běžné stravě. Člověk denně jí pouze v časovém „okně“ 8 hodin a po zbylých 16 hodin drží půst, v čemž je započítán i spánek. Pohyb v době půstu prý nutí tělo sáhnout pro energii do tukových zásob, pozn. red.)

Může mít konzumace zeleniny preventivní účinek v rámci nádorových onemocnění tlustého střeva? Nejvíce se hovoří o brokolici…

Určitě tím nic nezkazíme. Data studií nejsou úplně tvrdá, ale vypadá to nadějně. V medicíně se brokolice, ale i některá další zelenina nedoporučovala u pacientů, co užívají léky na ředění krve. Například warfarin. Brokolice, jinak velmi přínosná část potravy, byla obviňována z rozkolísání hladin těchto léků nebo jejich nedostatečného či nadměrného účinku. Jenže to nastalo u lidí, kteří jedli velké množství brokolice a pak ji úplně vynechali. Takže pacienti užívající léky proti srážení krve tohoto typu zeleninu jíst mohou – ovšem pravidelně. Stačí se vyhnout výkyvům v jejím příjmu.

Kolik porcí zeleniny je doporučováno denně?

Tři porce zeleniny a dvě porce ovoce. To kvůli tomu, že ovoce obsahuje spíše jednoduché cukry typu fruktózy. V ovoci v zásadě neškodí, protože se tolik nevstřebává. Kdežto ve slazených nápojích je to úplně jiná a dost nebezpečná hra.

Některé studie tvrdí, že změny v jídelníčku jsou pro lidské zdraví účinnější než zlepšená lékařská péče…

Na úrovni populace asi ano. Bohužel řada z nás má už od mládí nezdravý životní styl. A když ho v padesáti nebo šedesáti letech začneme měnit, efekt už není takový. Tam se bohužel bez lékařů, pilulek a často i výkonů na našich tepnách již neobejdeme.

Může mít nekvalitní stravování dopad na vyšší výskyt civilizačních chorob?

Jednoznačně. Naprosto zásadně nás ovlivňují špatné stravování, málo pohybu, velký příjem alkoholu a kouření. Přičemž největší bitevní pole, kde je množství nejasností, mýtů a nesmyslů, je právě zdravé stravování.

Do jaké míry je život člověka ovlivněn rodinnou historií?

Dědičné jsou sklony k vysokému cholesterolu, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce i spoustě dalších nemocí. Některé práce uvádějí i dědičný sklon ke kouření. A také to, že i tělesná hmotnost člověka a její změny jsou zhruba z 50 % ovlivněny geneticky.

Je možné, že se dědí také špatné stravovací návyky? Pomineme-li tedy to, že se utvářejí od našeho raného dětství tím, co jedí rodiče a co dávali nám…

Geny mají ohromný vliv. Většinou jsou to skupiny genů, málokdy by u člověka způsobil nějakou katastrofu jeden gen. Ale geny lze do značné míry oklamat. Máme-li dobré geny a žijeme-li nezdravě, nikdy nás geny úplně neochrání. Naopak efekt špatných genů, které mají „naprogramováno“ nás zabít či zmrzačit, lze výrazně eliminovat, tedy je oklamat. Zdravým životním stylem.

Proč je v České republice oproti Západu pořád větší úmrtnost na kardiovaskulární nemoci?

Vztah ke zdravému životnímu stylu u nás není ještě tak zakořeněný, jako byl v západních zemích někdy od 70. let. Velkou roli mohou hrát i sociální faktory. Většina lidí, když nejsou úplně úspěšní, myslí spíše na to, zda uživí rodinu, a ne na to, jestli mají méně solit či sladit. Tyto skupiny jsou u nás početnější. Obecně nižší sociální postavení je obecným rizikovým faktorem pro téměř všechna onemocnění. V Česku navíc stále máme více kuřáků než v západních zemích. Tam to je kolem 10 až 15 %, kdežto u nás okolo 20 až 30 %.

Od jakého věku by se měl člověk více starat o stav svého srdce?

Od školního věku. Což je sice fráze, ale pravdivá. Pokud bych měl vybrat skupinu, která by se na to měla zaměřit zcela určitě, jsou to ti, v jejichž rodině jsou časté infarkty, mozkové příhody nebo uzávěry tepen dolních končetin. A kromě kouření je potřeba dát si pozor na stravu, protože může být mezihrou mezi geny a tím, jak se chováme. Rizikové minové pole je u mužů hranice 45 let, u žen 55 let.

Proč je to u žen o deset let později?

Ženy jsou zprvu chráněny pohlavními hormony. (Právě díky vlivu estrogenů mají mj. silnější imunitní systém. Evoluce to tak zařídila z dobrých důvodů – ženy jsou pro přírodu nepochybně důležitější pohlaví: rodí děti a imunitní systém nechrání jenom je, ale i vyvíjející se plod během těhotenství, a posléze i novorozence v období kojení. Po menopauze estrogenů ubývá a ochrana organismu se sníží na úroveň mužů, pozn. red.) Nicméně když se špatně chovají před menopauzou, což je v období zhruba do 45 až 50 let věku, může se jim příroda pomstít výraznou akcelerací aterosklerotických změn po menopauze, kdy muže v kardiovaskulárních chorobách poměrně rychle dohánějí. U dědičných chorob ztrácejí ženy ochranu již před menopauzou a ten posun je v případě osob, které mají těžkou poruchu vstřebávání lipidů, 10 až 20 let (lipidy jsou hlavně tuky; např. krevní lipidy výrazně zvyšují riziko srdečněcévních nemocí, ale třeba i cukrovky, pozn. red.). Pomyslné minové pole kardiovaskulárních chorob tedy u nich začíná už ve věku nějakých 35 let. Nicméně pokud vidíme čtyřicetileté ženy po infarktu, jsou to v 99 % případů kuřačky. Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů a má horší důsledky u žen. Teoreticky je nejjednodušší ho zlikvidovat, i když skutečnost je jiná.

Co považujete z hlediska výživy za největší škůdce našeho zdraví?

Živočišné tuky. A jednoduché cukry, především fruktózu, například ve slazených nápojích – v ovoci tolik nevadí. Některé dřívější studie, které zpochybňovaly nevhodný vliv živočišných tuků, poukazovaly na to, že omezíme-li živočišné tuky, žádný prospěch to nemá. Nebraly v úvahu, že živočišné tuky bývaly nahrazovány jednoduchými cukry. Nahradíme-li ovšem živočišné tuky těmi rostlinnými, funguje to. Ale pokud se nahradí bůček rakvičkou či věnečkem, pak ne. Je tedy důležité, čím živočišné tuky nahradíme… Když jsem hovořil o tom, že je těžké určit, co lidé jedí a jaký vliv to může mít na jejich zdraví, nastává v současné době odklon od snahy hodnotit jednotlivé látky v dané potravině. Spíše se snažíme na jídlo dívat komplexně. Pointa je v tom, že když dítě vypije mléko, kde jsou také živočišné tuky, pak to vůbec nemusí být škodlivá věc. Naopak živočišné tuky v tučném červeném mase už škodit mohou. Jsou přitom chemicky zcela stejné jako ty v mléce, ale mohou mít pro nás mnohem škodlivější efekt. Tím, jakým způsobem se vstřebávají a jak reagují s ostatními sloučeninami v našem těle.

Proto doporučujete mít v týdnu jeden až dva dny bez masa, případně si dát místo něj rybu?

Ano, to je úplně první rada, která může mít na zdraví lidí ohromný dopad. Druhá rada je také velice jednoduchá: omezte jednoduché cukry na polovinu. Tedy slazené nápoje, sladkosti, alkohol… A také pečivo! Že i v něm se jednoduché cukry schovávají, ví málokdo… „Složitější“ pacienty samozřejmě posíláme k nutričním terapeutkám, které s nimi proberou veškerý jídelníček, a na rozdíl od většiny z lékařů jsou schopné dát pacientům zcela konkrétní rady šité na tělo.

Proč se v Česku prodává tolik slazených minerálek? To v západní Evropě není běžné.

Je to problém toho, na co je populace navyklá. Těžko proto přesvědčíte výrobce, aby změnili technologii. Oni by zkrachovali, protože lidé mají chuťové návyky na sladké. Celkem oprávněně říkají, že by to museli změnit všichni. Obdobný problém byl se solí. V jedné menší nizozemské vesničce udělali studii a všichni pekaři se potom domluvili, že budou své pečivo méně solit. A opravdu to dodrželi. U obyvatel tam pak významně klesl příjem soli a pekárny nezkrachovaly. Vždycky, když se většina populace posune správným směrem, má to ohromný efekt z hlediska výskytu onemocnění.

Mění se i doporučované hodnoty konzumace soli?

Vědci doporučená dávka je méně než 5 gramů soli denně. V Česku jsme zhruba na spotřebě 12 až 13 gramů denně. Když mluvím s našimi nutričními specialisty, říkají, že těch 5 gramů je naprosto nereálných, spíše se můžeme dostat na 8 gramů soli denně. Místo bílého pečiva doporučujeme to celozrnné, ale tam je zrada, že některé jeho druhy obsahují právě více soli. Některé knäckebroty jsou vynikající z hlediska obsahu hrubé vlákniny, ale i ony mohou mít vyšší obsah soli. A na to je potřeba myslet například u pacientů s hypertenzí či srdečním selháním. Tam můžeme někdy vyhánět čerta ďáblem.

Doporučujete používat sádlo?

Pokud si někdo dá jednou za čas chleba se sádlem nebo sádlo použije na přípravu jídla, pak to nevadí. Není to žádná toxická látka. Nicméně většina z nás má natolik vysoký příjem živočišných tuků z ostatních potravin, že už ani sádlo nebo máslo bychom si dopřávat každý den neměli.

Asi je jasné, že k horšímu zdravotnímu stavu přispívá i obezita. Ta je dokonce „kmotrem“ většiny nemocí…

Každý se může změřit krejčovským metrem kolem pasu. A pokud muži budou mít nad 102 cm a ženy nad 88 cm, jedná se o takzvanou centrální obezitu (postava ve tvaru jablka). Tito lidé by měli zpozornět, protože mohou mít obrovský sklon k tomu, dostat cukrovku a následně srdeční infarkty a mozkové příhody. U kuřáků je problém, že mají nezdravý životní styl, což se může projevit na větším výskytu centrální obezity i jejích následcích.

A pak jsou lidé, kteří nekouří, ale mají extrémně nezdravé stravování. Na prvním místě bych je nevaroval výhradně před živočišnými tuky, ale spíše před jednoduchými cukry, které mají větší souvislost s obezitou. Dokonce existují diety, kde je naprosto omezen příjem cukru, a na snížení váhy mají poměrně dobrý účinek, mají ovšem ohromný příjem tuků. Na tomto principu pracují takzvané keto diety. Ty extrémní se používají výhradně z léčebných důvodů, například u epilepsie, a měly by být podávány pouze pod dohledem odborníků, včetně lékařů. Také se používají k zahájení hubnutí, ale i zde je důležité, aby byly konzultovány s odborníky, kteří tomu skutečně rozumějí. Mohou být totiž velmi nebezpečné, pokud by je člověk zkoušel nekontrolovaně.

Proč je centrální tuk, který se ukládá v břišní oblasti, tak nebezpečný?

Protože jsou jeho produkty, často nezdravé, transportovány ve velkém množství do jater. Ve chvíli, kdy jednak špatně jíme a jednak máme velké množství centrálního tuku, na játra se z této oblasti doslova valí mastné kyseliny, glukóza a hlavně fruktóza… A játra, která na to nejsou připravena, reagují tím, že tyto látky přetvoří především na aterogenní lipidové částice, jimž říkáme LDL, a pošlou je jako černého Petra dále, tedy do oběhu, kde začnou poškozovat tepny. (Problém nastává, když se „zlý“ LDL cholesterol začne hromadit ve stěnách tepen. Tělo pak do jeho zneškodnění zapojí imunitní systém, původně určený k zneškodnění virů a bakterií. Buňky imunitního systému zvané makrofágy začnou velice agresivně likvidovat přebytky cholesterolu ve stěně tepny, což vede k jejímu závažnému postižení a vzniku tzv. aterosklerotického plátu. Ten může tepnu zúžit, či dokonce velice rychle uzavřít. Nejtypičtějšími projevy chronické aterosklerózy jsou ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody a ischemická choroba dolních končetin, pozn. red.)

Vysoké hladiny nebezpečného LDL cholesterolu snižují statiny, které jsou nejprodávanějšími léky na světě. Dokážou zablokovat výrobu až 50 procent cholesterolu v játrech a organismus potom začne hledat, kde jinde nějaký cholesterol získat. Na povrchu buněk tudíž vyrostou LDL receptory, jež poté z krevní plazmy cholesterol vychytávají, takže jeho koncentrace v krvi klesá. Statiny užívá 20 procent Čechů a jejich denní spotřeba je u nás 2,1 milionu dávek. Jsou však bez vedlejších účinků?

Nejsou, ale ony vedlejší účinky jsou velmi vzácné. V zásadě jsou statiny jedny z nejbezpečnějších léků vůbec. Jejich význam můžeme klidně přirovnat k objevu antibiotik. Nicméně nejčastější vedlejší účinek je ten, že jeden z deseti pacientů má bolesti svalů, jež ovšem v zásadě neovlivňují jeho život. A je naprosté minimum těch, kteří nesnesou statiny vůbec a mají po nich velké obtíže.

Proč se tedy neustále píše o jejich nežádoucích účincích?

Protože statiny už bere téměř miliarda lidí na celém světě, samozřejmě se objeví v absolutně větších číslech i velice vzácné vedlejší účinky. A nás vždy více přitahují negativnější aspekty života, o nich se mluví daleko hlasitěji. Proběhla jedna zajímavá kontrolovaná studie, kdy lidem neříkali, že berou statiny. Pacienti po nich lépe spali a měli lepší erektivní funkci, bylo tedy jasné, že na ně měly příznivý efekt. Když jim pak oznámili, že brali statiny, v tu chvíli velké části z nich začalo být špatně. Na internetu si totiž přečetli, že statiny zabíjejí, a vyděsilo je to. Hodně dobře to mají zpracované Dánové. Zjistili, že když vycházely zprávy o statinech, z nichž 10 % z nich bylo negativních, 30 % neutrálních a zbylých 60 % pozitivních, i oněch 10 % dokázalo ovlivnit chování velké části populace tak, že přestávali statiny brát. A Dánové kvůli tomu začali více umírat na infarkty.

Ke snižování cholesterolu LDL mají lékaři nový lék – podkožní injekce s inhibitory PCSK9…

Jejich výhodou je, že se dávají jednou za 14 dní až za půl roku a u části pacientů už máme i spolehlivé výsledky, že snižují i výskyt kardiovaskulárních onemocnění. U injekcí podávaných jednou za 6 měsíců ještě na tato data čekáme, nicméně tenhle lék bude velmi výhodný u méně spolupracujících pacientů. Podávání je totiž zcela pod kontrolou lékařů – šestiměsíční interval podávání souvisí u většiny pacientů s kontrolami. Jistým nebezpečím u nespolupracujících pacientů paradoxně je, aby se na tyto léky nespoléhali příliš. Ukazuje se totiž, že ve chvíli, kdy doktor nasadí takový lék, mohly by se u části pacientů uvolnit mravy; je jim tedy potřeba zdravou životosprávu připomínat neustále.

Češi denně spolykají 3,9 milionu dávek léků na vysoký tlak. Pokud by platilo, že jeden pacient bere na hypertenzi jeden lék, vychází to na neuvěřitelných 38 % Čechů. Mají antihypertenziva, léčiva snižující zvýšený krevní tlak, také vedlejší účinky?

Kvůli tomu, že je člověk nastaven na vyšší krevní tlak a my mu ho snížíme na bezpečnou úroveň, nemusejí někteří pacienti antihypertenziva zpočátku vnímat dobře. Během třeba prvních pěti nebo šesti týdnů se mohou paradoxně cítit i hůře (mají bolesti hlavy, cítí únavu, pozn. red.), ikdyž se tím riziko cévních katastrof typu mozkových mrtvic snižuje. Ale jinak je to hodně podobné jako u statinů. Vždy říkám s nadsázkou, že cholesterol nebolí, a když předepíšeme člověku statiny, nepocítí okamžitě nějakou úlevu. U vysokého tlaku je to trochu jinak. Lidi občas bolí hlava nebo jim je při vysokém tlaku nevolno, takže jsou motivovanější brát léky. Teď máme preparáty spojující v jedné tabletě jak antihypertenziva, tak i statiny. Jednak se pak pacienti cítí lépe, už je nebolí hlava, a jednak užívají statin, který by měli brát, protože lidé s vysokým krevním tlakem už patří k rizikovým kategoriím.

Znamená to ale brát pilulku každý den…

Zatím nikdo nevymyslel lék, který by se dával v delší periodě (výjimkou jsou uvedené injekční preparáty, pozn. red.). Vzácně dáváme statiny obden, když s tím má někdo potíže. Není to ideální stav, ale je to lepší než nic a určitý ochranný efekt to má. Z hlediska časné prevence kardiovaskulárních onemocnění jsou nyní diskutovány dvě oblasti. Jednak zda posunout užívání léků na vysoký krevní tlak nebo na vysokou hladinu cholesterolu do relativně nižšího věku, a to již při hraničně vyšších hodnotách – a dávat při tom menší dávky, než je běžná léčba. Jednak jak zabránit tomu, že zhruba třetina osob, a právě v mladší věkové kategorii, tyto léky časem přestane brát. Zkrátka je to přestane bavit. Přitom léčba vysokého krevního tlaku a cholesterolu je dlouhodobá – na celý život. Jednou z možností, jak tento nešvar co nejvíce omezit, je dát účinné látky do jedné pilulky, což většina z nás toleruje lépe než 2 až 3 tablety denně.

Takže jedna univerzální tableta na vysoký krevní tlak i na cholesterol, kterou by lidé ve vyšším věku užívali preventivně?

Říká se tomu polypill, v češtině mnohopilulka. U pacientů po infarktu proběhla studie, kdy jim spojili léky na vysoký cholesterol, na vysoký krevní tlak i na ředění krve do jedné tablety. Oproti tomu byla kontrolní skupina pacientů, která měla běžnou péči a užívala tyhle léky každý zvlášť. U obou skupin byly zaznamenány téměř identické hodnoty krevního tlaku a cholesterolu, ale co se týče závažných srdečních příhod, byla na tom lépe skupina, jež užívala polypilly. A bylo to vysvětlováno lepším přístupem pacientů díky zjednodušení léčby. U takto vysoce rizikové skupiny to význam má, ale u běžné populace bych byl hodně opatrný, abych to doporučoval jako nějakou záchranu lidstva. Objevily se i návrhy, zda z těchto dvou či tří léků neudělat vakcínu, kterou bychom brali od 55 let jako povinné očkování… Hlavně se ale zvažuje, jestli by součástí mnohopilulky měl být i lék na ředění krve. Ten totiž u některých citlivějších pacientů může způsobit krvácení. Tyto léky jsou v zásadě bezpečné, mají minimum nežádoucích účinků, ale jejich úplně nulový výskyt ne. Někdo takové léky snášet nemusí, a v jeho případě je potřeba vrátit se k rozdělené léčbě. Takových pacientů je ale dle mých zkušeností minimum.

Vysoký krevní tlak má pětina až čtvrtina populace. Cukrovku desetina lidí, tedy přes milion Čechů. A nadváhou či obezitou trpí až 66 % obyvatel Česka. Všechny tyhle diagnózy přitom patří mezi nejčastější rizikové faktory srdečního selhání. Tím v České republice trpí téměř 300 tisíc lidí. A kardiologové tvrdí, že u lidí s nějakým kardiovaskulárním onemocněním je srdeční selhání časem prakticky nevyhnutelné. A také, že do roku 2030 očekávají celosvětový nárůst této diagnózy téměř o 50 %. Jde tedy v současnosti o jakousi tikající bombu?

Argument některých mých pacientů je, že není zas tak špatné zemřít ve spánku na infarkt. Tím pádem mají klid od diet a mohou si kouřit, jak chtějí. V 80 a více letech věku to asi do určité míry platí, nicméně často lidé mají infarkt již ve 40 až 50 letech. A i když je to třeba nezabije, poškodí to srdce natolik, že nakonec postupně selže. A nejhorší věc je vidět dusícího se člověka, což právě srdeční selhání může navodit… Srdeční selhání je teď ohromná epidemie. Řada našich pacientů je výborně ošetřena na infarkt a tam to vypadá, že prognóza je i z hlediska srdečního selhání lepší. Ale řada lidí nemá dobře kontrolovaný krevní tlak, nepodaří se u nich zprůchodnit všechny tepny při infarktu nebo ho dostanou tak, že to v první chvíli ani nepocítí. Nebo je srdce trápeno zúženými tepnami i bez infarktu delší dobu, a opravdu pak může ve věku 50 nebo 60 let selhat. A velice složitě se tento stav léčí. V nejlepším případě to končí srdečními transplantacemi.

Infarkt myokardu, mozková mrtvice, uzávěr tepen dolních končetin či výduť břišní aorty jsou nejvážnější komplikace aterosklerózy, kornatění tepen. Ve vyspělých zemích ateroskleróza patří mezi časté příčiny úmrtí. Jakým směrem se ubírá její léčba?

Ateroskleróza je vlastně zánět v cévní stěně, který se naprosto vymkne kontrole. Velký zlom v léčbě pokročilé aterosklerózy znamená protizánětlivá léčba. Teď máme první studie s relativně levným a dostupným lékem kolchicinem, což je vlastně prudce jedovatý alkaloid, původně izolovaný z ocúnu. Dává se jen malá dávka, půl miligramu denně, a výrazně zlepšuje vyhlídky lidí po infarktu myokardu. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ho v červnu schválil k podávání. U nás se jím doposud jednorázově léčil opakovaný či neustupující zánět osrdečníku provázený výpotkem v osrdečníku, mimo kardiologii pak záchvaty dny. Nesmírně důležitá je také prevence, aby ateroskleróza vůbec nevznikla. Jedním z postupů je zmíněné posunutí farmakologické léčby rizikových osob do nižšího věku.

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zdravi-jidlo-srdce-pece-koureni-vegetarian-dieta-jan-pitha.A231023_183613_zdravi_albe?zdroj=patro