Jak si prodloužit život o 24 let: První zásada radí maso nahradit čočkou
Americký milionář Bryan Johnson touží po dlouhém životě a je ochotný za něj dát cokoli. Zatím ho opatření, kterými si ve svých 45 letech udržuje mládí, stojí dva miliony dolarů ročně. Je pod neustálým dozorem 30 lékařů, denně bere okolo 80 doplňků stravy, nosí řadu speciálních zařízení, která sledují jeho tělesnou činnost, a nechal si do žil píchnout krev svého sedmnáctiletého syna.
Techniky, kterými se Johnson snaží své tělo přeprogramovat na maximální výdrž, dosud vědci neověřili. Co ale studie ukazují, je, že každý má možnost délku svého života do vysoké míry ovlivnit. O tom, kolika let se člověk dožije, totiž genetika rozhoduje jen přibližně z 25 procent. A zbylé tři čtvrtiny faktorů jsou na každém. Jde o to, jakým způsobem se dotyčný stravuje, jak moc se hýbe, jak dobře spí nebo jak pracuje se svou psychikou.
Jak ukázala nedávná studie Americké společnosti pro výživu, dodržováním základních zdravých návyků si lidé můžou prodloužit život až o 24 let. HN přináší sérii textů, které tyto jednotlivé aspekty popíšou. Představí pohledy odborníků a jejich tipy, jak s tělem i myslí pracovat co nejlépe a zvýšit si šance na dlouhý a hlavně zdravý život. První díl rozebere téma správné stravy.
Češi jedí za dva
„S prodloužením života můžeme začít úplně bez peněz. Metody, které budou mít největší efekt, nás zpravidla nebudou nic stát,“ věří Miloslav Šindelář, výživový poradce a nadšenec do vědy o dlouhověkosti. Před pěti lety založil Institut moderní výživy, v rámci kterého z velké části radí lidem, jak zhubnout a pokračovat ve zdravém stravování.
Prvním krokem, který mohou lidé udělat pro delší a zdravější život, je právě přemýšlení o tom, jak se stravují. Zda je jejich jídelníček dostatečně pestrý a nepřijímají více kalorií, než by museli.
To se nicméně Čechům nedaří. Podle dat Státního zdravotního ústavu je v zemi každý pátý obézní. Nadváhou pak trpí skoro polovina mužů a třetina žen. „V evropském srovnání jsme na tom relativně špatně,“ konstatuje Šindelář.
Podle nutriční terapeutky Terezy Vágnerové je problémem už samotný přístup ke stravování. „Češi jednoduše neumí jíst. Odbývají se a hledají co nejjednodušší cestu. Stravování není priorita, jedí ve spěchu, nepravidelně, a proto i častěji sahají po nepříliš vhodných potravinách,“ říká odbornice z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Zejména to podle expertů česká populace přehání se zpracovaným masem, tedy uzeninami, ale i rostlinnými oleji. Nedaří se jí také dodržovat denní příjem ovoce a zeleniny o váze okolo půl kila. Dále konzumuje málo bílkovin a vlákniny.
Šindelář upozorňuje i na nadměrný příjem soli, jejíž denní dávku Češi překračují až trojnásobně. „Jde o takzvanou skrytou sůl, jejímž hlavním zdrojem je pečivo. Většina lidí ani neví, že je v něm tolik soli, a velmi snadno doporučenou denní dávku přesáhne,“ říká Šindelář. Doporučuje proto lépe studovat složení na obalech pečiva, ale také více přemýšlet před tím, než si lidé dosolí jídlo v restauraci ještě dřív, než ho ochutnají.
Jak jíst?
Podle Šindeláře neexistuje žádná ideální strava ani dieta, která by byla vhodná pro všechny. Je ale potřeba se držet základních pilířů – přijímat dostatek všech živin a omezit průmyslově zpracované potraviny.
„Strava, která bude pro nás vhodná, nemusí mít ani název,“ říká odborník.
Studie ukazují, že nejzdravější je převážně rostlinná strava. „Základem jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy, ovoce, zelenina a ryby, dále v menší míře mléčné výrobky, drůbeží maso a kvalitní oleje,“ doplňuje Vágnerová.
Rostlinná strava umožňuje lidem konzumovat dostatek vlákniny, která pomáhá s regulováním hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Snižuje tak pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění nebo mrtvice, které jsou dlouhodobě nejčastějšími příčinami smrti nejen v Česku, ale i po celém světě.
Jak správně jíst
Ideální je strava bohatá na luštěniny, ovoce, zeleninu, ořechy, ryby a menší množství mléčných výrobků a masa.
Zdravé potraviny by měly tvořit 80 procent jídelníčku, občasné sladké nebo fastfood neuškodí.
S jídlem je lepší přestat dříve, než přijde pocit plnosti – přibližně v 80 procentech sytosti.
Občasný fastfood ale hned neznamená, že dotyčnému ubyde rok života. „Nemám rád tohle černobílé myšlení. Když si to dám jednou za čas, nic se nestane,“ říká Šindelář. Doporučuje řídit se pravidlem 80 na 20 procent – přičemž větší část jídelníčku by měly tvořit zdravé potraviny a zbylá pětina smí být s nižší nutriční hodnotou. Přílišné restrikce totiž z dlouhodobého hlediska nebývají přínosné. A výčitky z jednoho kousku dortu na narozeninové oslavě mohou být pro tělo horší než dort samotný.
„Vše je o frekvenci a o množství,“ popisuje Šindelář. Důležité je proto také přemýšlet nad velikostí porcí jídla a nepřejídat se. Zdravý člověk, který netrpí nadváhou, by přitom k dávkování potravin neměl potřebovat váhu a kalorické tabulky, stačit by mu měly signály vlastního těla.
Platí přitom, že nejlepší je s jídlem přestat dříve, než přijde pocit plnosti. Ten podle Šindeláře mohou ignorovat lidé, kteří během jídla koukají na televizi nebo něco poslouchají. „Je potřeba být u jídla vědomý. Než doputuje signál ze žaludku do mozku, chvíli to trvá. Když už se cítíme plní, je pozdě,“ říká odborník.
Zkratky neexistují
Větší zájem o dlouhověkost spustil také marketingový hon za nejlepší „superpotravinou“, ať už to má být kurkuma, chlorella nebo spirulina.
Odborníci však varují před tím, aby lidé vkládali veškeré naděje jen v jednu přísadu. „Nikdy nekonzumujeme jen jednu potravinu, ať už je více či méně super. Jde o kombinaci všech látek, které se ve výživě doplňují. Žádná potravina, ať už je velmi drahá a dovážená přes půl světa, nemá žádné zázračné účinky a nezbaví nás zdravotních problémů,“ říká Šindelář.
S tím souhlasí i Vágnerová. „Ve chvíli, kdy nemáme v rovnováze jídelníček, pohyb, spánek a psychickou pohodu, žádná superpotravina nás nespasí,“ dodává. Jedinými skutečnými potravinami s výjimečnými vlastnostmi jsou podle ní ty, které by měl mít každý v jídelníčku – luštěniny a zejména potraviny bohaté na antioxidanty, jako jsou lesní plody, batáty nebo listová zelenina.
Šindelář pak radí soustředit se ve stravování na základní doporučení a nenechat se ovlivnit módními směry, které slibují zkratky ve výživě. „Žádná zkratka ve zdravém životním stylu neexistuje. Je to vždy běh na dlouhou trať.“
Zdroj: Kristýna Matějková redaktorka, Hospodářské noviny
