Existuje nějaký systémový způsob, jak podpořit, aby lidé ke svému zdraví přistupovali s větší zodpovědností?

Doc. MUDr. Martin Hajdúch, Ph.D.

Vystudoval na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; přední odborník v oblasti výzkumu léčiv a molekulární onkologie; zakládající ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci; národní ředitel velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ; zakladatel organizace Cancer Research Czech Republic, která je hlavní charitativní organizací na podporu výzkumu rakoviny v ČR; autor více než 26 patentů protinádorových léčiv a biomarkerů. Jeho tým se podílel na výrazném úspěchu v boji se závažnou chorobou – cystickou fibrózou. Ve spolupráci s kanadskými kolegy objevili léčivo, jež dokáže zabránit vzniku infekce, na kterou pacienti s tímhle vrozeným onemocněním velmi často umírají.

Existuje nějaký systémový způsob, jak podpořit, aby lidé ke svému zdraví přistupovali s větší zodpovědností? Co by podle vás mohlo lidi v tomhle směru pozitivně motivovat?

V obecné rovině existují pozitivní i negativní motivace a v různých zemích se uplatňují různým způsobem. Podle mě je jedním z nejdůležitějších faktorů systémová a pravidelná edukace občanů, vysvětlovat a přesvědčovat. Dále pozitivně motivovat k účasti v preventivních screeningových programech, například slevou na zdravotním pojištění.

O těchto možnostech se hovoří i v Česku a věřím, že přispějí ke zlepšení situace alespoň na úroveň vyspělých západních zemí. Češi se totiž dožívají podobného průměrného věku jako občané v jiných vyspělých zemích, lišíme se ale významně v délce života ve zdraví. Spousta Čechů prožívá svých posledních osm až deset let v chronickém onemocnění, které snižuje kvalitu života a zvyšuje náklady zdravotní péče. Toto je možné změnit ku prospěchu nás všech.

Nezanedbávat prevenci. To je jedna z možných cest, jak se vyhnout onemocněním, včetně těch nádorových. O dalších možnostech, se kterými vzrůstají naše šance na to, že i stáří si užijeme v relativním zdraví, hovoří jeden z našich předních odborníků na infekční choroby a výzkum rakoviny, docent Marián Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci.

S jarem bych se chtěla pustit do detoxikační kúry. Jak ale zjistit, která je pro mě ta pravá? Co je ten můj „toxin“, který právě mně škodí a kterého bych se měla zbavit, abych skutečně ozdravila a očistila svůj organismus?

Ve většině případů nejde říct, že máte v těle nějaký konkrétní toxin a ani že je dobré se ho zbavit zrovna na jaře. Obecně je důležité celoročně dodržovat pravidla zdravého životního stylu, tedy zejména přiměřeně se pohybovat, nekouřit, omezit pití alkoholu a požívání návykových látek, dostatečně spát a odpočívat. Se začátkem jara máme navíc dobrou příležitost doplnit vitaminy a další živiny z čerstvé zeleniny.

Můžou být nějaké detoxikační kúry naopak našemu tělu nebezpečné? V jakých případech by nám mohly uškodit?

Nejsem odborníkem na detoxifikační kúry a ani na jejich zázračnou účinnost nevěřím. Ale setkal jsem se s několika variantami – od pití zeleninových šťáv až po užívání projímadel. Takové kúry můžou být opravdu i nebezpečné. Člověk je od přírody všežravec, jeho jídelníček by proto měl být různorodý a vždy zahrnovat dostatek bílkovin, vlákniny, zdravých tuků, komplexních polysacharidů, vitaminů a stopových prvků.

Hodně se mluví o tom, že v případě rakoviny je život zachraňující přijít k lékaři včas. Některé typy rakoviny se ale dlouhou dobu nemusí projevovat klinickými příznaky. Jaká vyšetření bychom podle vás měli pravidelně preventivně podstupovat?

Vznik nádoru je dlouhodobý proces a v řadě případů trvá deset až patnáct let. Jde o dostatečně dlouhou dobu na to, abychom problém detekovali včas, tedy dříve, než se normální buňka změní v nádorovou. Většinu přednádorových stavů, ale i zhoubných tumorů lze v raném stadiu zcela vyléčit. Proto je důležité podstoupit pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, zubního lékaře i gynekologa a účastnit se státem organizovaných a plně hrazených screeningových programů.

Zaměřují se na nádorová onemocnění, kde byl jejich přínos na úrovni populace jednoznačně prokázán. Jde o screening zaměřený na nádory děložního hrdla, prsu, tlustého střeva a konečníku a nově i plic u rizikové skupiny silných kuřáků. Obecně ale platí, že v případě zdravotních problémů má pacient navštívit lékaře co nejdříve, nádorová onemocnění mají řadu nespecifických příznaků – od hubnutí až po bolest, kašel, teplotu nebo pocení. Je proto třeba svěřit se do péče odborníků a nespoléhat na znalosti vyčtené z internetu.

Jednou z cest v boji proti rakovině je u některých typů nádorového onemocnění očkování. Například očkování proti lidskému papilomaviru. Využívají ho lidé v Česku v dostatečné míře?

Málo se ví, že velká část nádorových chorob je způsobena infekcí. Typicky jde o nádory jater, které způsobují viry infekčního zánětu jater anebo třeba nádory děložního hrdla, hlavy a krku, které způsobují zmiňované papilomaviry. Ačkoli proti těmto infekcím a následně i nádorům existuje účinné očkování, proočkovanost populace není velká a rozhodně je co zlepšovat.

V medicíně se mimo jiné hovoří o tom, že jednou z podmínek pro vznik zhoubných nádorů je selhání imunitního systému. Jak můžeme obranyschopnost našeho těla povzbudit?

Imunitní systém vytváří velmi účinnou bariéru proti vzniku a šíření nádorů v organismu. Nicméně tumory mají řadu mechanismů, jak v sobě lokálně utlumit imunitní odpověď, jak se před ní doslova schovat. Umí se stát neviditelnými. Moderní prostředky léčby nádorových chorob dokážou prostřednictvím posílení obranyschopnosti organismu, takzvané imunoterapii, „spící“ imunitní systém vzbudit a ten začne s nádorem velmi efektivně bojovat. Pacient sám může svou imunitu nejlépe posílit zdravým životním stylem, přiměřenou pohybovou aktivitou a doporučeným očkováním.

Na propuknutí nádorového onemocnění se podílí řada faktorů. Některé ovlivnit nemůžeme, jiné jsou naopak pevně v našich rukou. Lze vůbec říct, jakou měrou se na rozvoji závažné onkologické nemoci podílí nezdravý životní styl, stres či psychika a jakou roli hrají geny?

Velmi záleží na konkrétním typu nádorového onemocnění. Obecně se odhaduje, že přibližně deset procent nádorů vzniká na dědičném podkladě. Asi třicet procent je environmentálního původu, což zahrnuje faktory zevního prostředí, jako je kouření, kontaminanty životního prostředí a podobně. Největší skupinu, tedy zhruba šedesát procent, potom tvoří nádory vznikající na podkladě vnitřních metabolických pochodů v organismu – může jít například o chyby v přepisu genetické informace. I tyto procesy lze částečně ovlivnit zmíněným zdravým životním stylem

Čím vším si podle vás nejvíc škodíme? Jakými kroky doslova jdeme rakovině naproti?Jaké naše „hříchy“ jsou v tomhle směru z medicínského hlediska naprosto nepopiratelné?

Nejvíce si škodíme užíváním návykových látek, zejména kouřením a alkoholem. Dalším rizikovým faktorem je nadváha a nedostatečný pohyb. Dalo by se říct, že pokud bychom si tyto hříchy odpustili, tak v horizontu několika let by výskyt nádorů, ale i dalších nemocí, klesl možná až o polovinu. Toto je samozřejmě nereálné, neřesti jsou v jistém ohledu přirozenou součástí života, ale jak se říká, všeho s mírou.

Změna životního stylu, aby byla udržitelná, asi nejde provést naráz, ale měla by postupovat krok za krokem. Co nám může na téhle cestě pomoct? O co nebo o koho se opřít? Kde hledat pomocnou ruku?

To je velmi individuální. Například někdo skoncuje s kouřením nebo alkoholem ze dne na den, jiný potřebuje postupně odvykat. Pokud se lidé rozhodnou s konkrétním zlozvykem skoncovat, doporučuji navštívit odborné poradny pro odvykání kouření anebo proti alkoholismu. Pravděpodobnost, že budou úspěšní, se zvyšuje, pokud je v procesu odvykání provází zdravotník.

Obdobně to platí i pro léčbu obezity, kde se navíc v poslední době objevují i mimořádně účinné léky snižující chuť na jídlo. Ovšem velmi důležitá je pevná vůle. Tu si musí každý člověk udržet a posilovat, pomůže mu, aby se k návyku už nevrátil. V případě, že se člověk nedokáže vypořádat se svojí závislostí, je vhodné alespoň minimalizovat rizika poškození zdraví. Například v případě kouření přejít na produkty bez spalování tabáku, které obsahují jen minimum karcinogenních látek. Na trhu existuje řada méně škodlivých variant s modifikovaným rizikem, například zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety, náplasti a podobně.

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/marian-hajduch-zdravi-prevence-alkohol-cigarety.A230417_135909_zdravi_rodi?zdroj=top